Chodsk� slavnosti a Vav�ineck� pou� maj� sv�j term�n v kulturn�m kalend��i v�dy prvn� v�kend po 10. srpnu, tedy po sv. Vav�inci.
Poohl�dneme-li se do historie, zjist�me, �e v Doma�lic�ch se slavily pout� t�i. Ho�ej�� p�edm�st� - pou� Nanebevzet� Panny Marie, T�nsk� p�edm�st� - pou� na sv. J�na a zbytek Doma�lic, t�hnouc� se po prav�m b�ehu Zub�iny slavil pou� na sv. Vav�ince. V pam�ti mnoha lid�, a to nejen na Chodsku, je pam�tn� pou� v roce 1939, kter� se stala celon�rodn� vlasteneckou manifestac� proti nastupuj�c� hrozb� druh� sv�tov� v�lky. Za ��asti �ady osobnost� ve�ejn�ho a kulturn�ho �ivota ( nap�. tehdej�� vl�dn� komisa� Doma�lic JUDr. O. Kalandra, spisovatel Jan Vrba, akademick� mal�� Franti�ek Michl, u�itel a n�rodopisec Rudolf Sva�ina ap. ) byl p�ipraven bohat� kulturn� program v samotn�m m�st� i na Vesel� Ho�e u kostel�ku sv. Vav�ince. Pam�tn� �e� Msgr. Sta�ka se �etla po cel�m �zem� na�� republiky a posilovala lid v n�rodn� jednot� proti Hitlerovi. Chodsko s uchovan�m bohatstv�m kroj�, lidov�ch oby�ej� s n��e��m a muziky, v�dy p�itahovalo pozornost �etn�ch p�edstavitel� kulturn�ho �ivota na�eho n�roda. V boji s n�rodnostn�m nadpr�v�m N�mc� v rakousk� monarchii se stalo symbolem �sp�n�ho odol�n� venkovsk�ho lidu proti germaniza�n�m snah�m. D�ky Jir�skov�m Psohlavc�m pak vstoupilo do n�rodn�ho podv�dom� jako stalet� str�ce zemsk�ch bran, jazyka i odv�k�ch pr�v �ech� na svobodn� �ivot ve sv� zemi. Vav�ineck� pou�, kde se sch�zeli z�stupci t�m�� v�ech chodsk�ch vs�, sv�m n�rodopisn�m sv�r�zem zt�les�ovala tyto ide�ly, vych�zej�c� p��mo z nitra n�roda. Proto se st�vala p�ita�liv�j�� pro n�v�t�vn�ky odjinud, proto p�itahovala osobnosti kulturn�ho i ve�ejn�ho �ivota.
Po roce 1948 tehdej�� vl�dn� �initel� vyu�ili v�hlas Vav�ineck� pout� a na dlouh� l�ta se p�vodn� c�rkevn� pou� stala n�rodopisnou slavnost� s politick�m podtextem ( manifestac� ). Dnes m�sto Doma�lice u��v� oba n�zvy, tedy Chodsk� slavnosti a Vav�ineck� pou�. Krom� c�rkevn�ch ob�ad� v kostele na Vav�ine�ku a ve m�st�, se kon� �ada kulturn�ch, sportovn�ch a spole�ensk�ch akc� dopln�n� tradi�n� pou�ovou z�bavou - lidov�mi atrakcemi, jarmarkem, v�stavami ap. Tak jak se m�n� �ivot na�� zem�, zm�nil se i �ivot chodsk�ho lidu. Reperto�r n�rodopisn�ch soubor� z Mr�kova, Post�ekova, Klen��, Konr�dyho dud�ck� muziky i Doma�lick� dud�ck� muziky Josefa Kune�e, je obohacov�n novodob�mi, mnohdy komer�n�mi prvky, kter� nesou po�adavky div�ck� obce. N�v�t�vn�ci sem p�ij��d�j� nejen z cel� republiky, ale i z ciziny, zvl�t� ze sousedn�ho Bavorska, pr�v� d�ky folklorn�m po�ad�m.
|
